Kyjov

KYJOV je jedním z center Moravského Slovácka. Leží severně od Hodonína v úrodné vinařské oblasti na říčce Kyjovce, na dohled jsou pásma Chřibů a Ždánického lesa. Město vyrostlo na místě staré velkomoravské osady. Poprvé se připomíná v r. 1126, kdy bylo trhovou vsí a centrem újezdu se zeměpanským dvorcem a kostelem. Již v r. 1222 se uvádí jako městečko v držení kláštera Hradisko u Olomouce. Ve 2. polovině 13. století bylo původní osídlení rozšířeno o nové nálevkovité tržiště (náměstí) na západní straně, které se pak stalo jádrem městečka. To získalo ve stejné době i opevnění tvořené palisádou. Za husitských válek dobyli Kyjov táborité a učinili z něj svého spojence, v r. 1431 se jej však zmocnil rakouský vévoda Albrecht, který městečko vypálil a řadu zajatců dal popravit. Koncem 15. a v 16. století se rozvíjela řemesla, stavěly se nové domy a vznikla i první předměstí. V r. 1515 se Kyjov poprvé označuje jako město, v r. 1548 se vykoupil z poddanství a v r. 1567 se stal městem královským. Vybudoval si novou radnici i řadu hospodářských budov, jako sladovnu, pivovar, jatky či mlýn, náměstí obklopily honosné renesanční domy, z nichž mnohé měly šlechtické majitele. Pak však vypukla třicetiletá válka, která Kyjov postihla snad ještě hůř než jiná moravská města. Předehrou byl v r. 1605 vpád bočkajovců, kteří vypálili předměstí a okolní vsi. V r. 1623 je následovala uherská vojska G. Bethlena, která navíc 250 obyvatel odvlekla do otroctví. Při rozsáhlém požáru v r. 1636 lehlo popelem celé město, téměř totéž je postihlo i v letech 1666 a 1679, v r. 1680 navíc udeřil mor. K výraznému rozvoji proto došlo až v 19. století v souvislosti s nástupem průmyslu, vzkvétal i kulturní a společenský život. V r. 1898 bylo založeno slavné Klvaňovo gymnázium, podporující česko-slovenskou vzájemnost, město doplnily významné novorenesanční budovy.

Centrem města, jež je městskou památkovou zónou, je ulicovité Masarykovo náměstí, na jehož západní straně je radnice, patrová renesanční stavba z let 1561–62, s atikou, nárožním arkýřem a věží, rozšířená o přístavbu z r. 1857. Ostatní renesanční domy zničily požáry, dnešní zástavba je až na výjimky novodobá, z 19. a 20. století. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup z doby před r. 1728. V Palackého ulici se dochoval barokně upravený renesanční zámek z 1. poloviny 16. století s pseudorenesančními sgrafity na fasádě. Dnes je sídlem vlastivědného muzea s expozicemi věnovanými pravěku, přírodě, historii města a etnografii. Po palisádovém opevnění, v 16. stol. doplněném o čtyři zděné městské brány, nezůstaly žádné stopy. Hodnotnou ukázkou moderní architektury jsou konstruktivistické vily z přelomu 20. a 30. let minulého století, projektované B. Turečkem. Z církevních staveb je třeba zmínit barokní kostel Nanebevzetí P. Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře na Masarykově náměstí z let 1713–23 a hřbitovní kapli sv. Josefa z 19. století, jejíž věž je pozůstatkem bývalého farního kostela sv. Martina.

Od r. 1921 se v Kyjově pořádají velké národopisné slavnosti zvané Slovácký rok.