Zhodnocení 60. »Jubilejní« Stezky

aneb co se (ne)povedlo


60. »Jubilejní« Stezka je za námi a vydařila se. Nastal čas bilancí a hodnocení.
V následujícím článku je přibližně popsáno, co organizování Stezky obnášelo a co jsme mohli udělat lépe... (Aktualizováno v červenci 2018.)

Přípravný výbor

Poprvé se šestičlený výbor sešel 4.5.2017, tedy rok před Stezkou. Rozděleny kompetence, schválen ráz "Rok 1918", kdo bude žádat na TAKové schůzi o možnost Zakončení pořádat, uvažované dárkové předměty (čelenka, ponožky...). Pro komunikaci byl schválen zvlášní web s doménou 60stezka.cz na 1 rok. (Pozn. Rozhodnutí nebylo jednohlasné a ani propojení s TAKovým účetnictvím nenacházelo v Radě TAKu zpočátku kladnou odezvu.)
Celkem se sešel PV před Stezkou osmkrát.
Ráz Stezky se neměnil, ale dlouho nebylo jasné, zda bude Stezka zisková, a tak byly dárkové předměty zrušeny. Rovněž prezidentův kůň Hektor hrál při Zakončení mnohem menší úlohu než jsme zpočátku předpokládali.
Zcela jsme důvěřovali kreativci (KaMo), že když vymýšlí blbiny, tak je vlastně zdravý, že ony blbiny vymyslí určitě skvěle.
Dobrý tah byl sloučit všechny soutěže do jedné, kteréžto rozhodnutí jsme učinili ještě v době, kdy měl vlak odjíždět asi o ½h později než v 16.oo...

Komunikace

Zřízena mailová adresa info@60stezka.cz a začleněna do distribučního listu TAKu.
Webové stránky s tzv. redakčním systémem (CMS) umožnily odstupňovaný přístup k informacím (nepřihlášení, zástupci tras, přípravný výbor, admin). Byla napsána řada skriptů umožňující zadávání TABU noclehů, zadávání a především on-line zpracování trasových přihlášek i čtení potřebných dat z TAKového účetníctví (pomocí API Fio banky). Určitý diskomfort znamenalo používání přihlašovacích jmen a hesel, na stranu druhou to bylo vyvažováno generováním formulářů "na míru" tomu, kdo je spustil, ale i vytvářením on-line sumarizací kompetentním osobám.

S kyjovskou stranou bylo komunikováno především mailem a telefonicky, osobně tam byl Petrof (s Andreou).

Plakát

Soutěž byla dlouho bez odezvy, nakonec jsme měli v lednu z čeho vybírat. Vlastní úpravy před tiskem a tisk byly provedeny rychle. Cena byla při 300ks asi 8Kč/ks.
Nejasné je, kolik plakátů je vlastně potřeba. Některé trasy o ně ztrácí zájem, jiné by jich chtěly více než ca 1ks pro 2-3 přihlášené. Ačkoli byly plakáty k vyzvednutí s předstihem před Stezkou v centru Prahy, odezva byla malá. Na Velké radě, zhruba 10 dní před Stezkou, bylo již pozdě.

Odznak

Dlouho byly jen dva návrhy (třetí návrh byla spíš sranda). Na tom, který vycházel z plakátu (Jirka Staněk) nám vadila trikolora, která byla špatně (pořadí barev odpovídalo ruské vlajce). Pak Dáša Lebenhartová dodala 4 další návrhy. PV vybral ze sedmi návrhů Dášin se sovou (MaPe nehlasoval). V té době Petřík už zkoušel najít výrobce. Pražské družstvo Znak, kam zadával odznaky pro několik předchozích Stezek, už nenašel, Znak Malá Skála nás zaskočil požadavkem dodání návrhu „v křivkách“, což by pro nás znamenalo další práci. Pomohla t17, Petřík dostal kontakt na jejich člena Petra Prokopa z Plzně, který kontaktoval a zprostředkoval firmu iMi Partner, kde nám odznaky udělali rychle, bez křivek a za docela dobrou cenu a nakonec i rychle dodali přiobjednaných 50ks. Petr/t17 dokonce těch 800 ks do Prahy přivezl (moc ochotný a prima člověk, díky!).

Aquabelly

Na Stezce v Úpici Karel pořadatelům 49. Stezky navrhl, že bychom mohli, my ročník 49, pořádat 59. Stezku. Někdo souhlasil, někdo ne, ale časem jsme se naštěstí dohodli, že do toho půjdeme. Stezka měla být v Třeboni, tak Karla napadlo udělat vystoupení aquabell, protože Třeboň, rybníky a aquabelly jdou k sobě velmi dobře. Karla inspirovalo dávné vysílání rozhlasu z Vinárny U Pavouka, kde jako aquabelly vystoupily členky závodní stráže, které vedl kouzelník-iluzionista Jožka Merano Blažejovký. Bohužel díky žabinci nebylo z vystoupení skoro nic vidět.
I když Třeboň jako místo Zakončení nakonec nedopadla, z 59. Stezky se stala 60. "Jubilejní" a rozhodli jsme se znovu pro Kyjov, měl Karel o vystoupení jasno.
Ačkoli nikomu neřekl, s čím chce vystupovat, Iva Brandejsová mu okamžitě kývla, že do toho půjde. Horší to bylo s Láďou Hlavatým, se kterým musel vypít na Schnilce 4 velké zelené. Další vystupující pak sháněli společně. Kouzlo značky Karel Moravec způsobilo, že vyzvané opět kývly, aniž věděly, co je čeká. Soubor byl rozšířen o Stáňu Dontovou, Olinku Bláhovou a Ivanu Vlnasovou, která vybrala hudbu z Labutího jezera. Romaně Klatovské před prvním nácvikem zamrzlo rameno, takže byla oslovena Alena Podráská, Nácviku se ujala Lída Slunéčková z Černého divadla - sousedka chalupářka Zdeny Votrubcové. Lída celé vystoupení vymyslela a secvičila. Když vystupovaly před deseti lety v Kyjově mažoretky, trval nácvik asi ½ roku. Na aquabelly Lída určila pouhé čtyři nácviky, z nichž bylo nakonec nácviků pět.
Vrchním plachtařem byl Jarda Votrubec, s nímž plachtu drželi Lenka a Milan Ovčinikovi, Vít Žežula, Honza Slunéčko a Lída Slunéčková, která citlivě a perfektně napovídala. Monika Moravcová ozdobila čepice květinami, koupila křídla a číro.
Výsledek jsme viděli - byl to úžasný zážitek.
Karel věří, že za dalších zhruba 10 let bude Stezku opět spolupořádat s ročníkem 49, ale co chystá, to prozradit nechce.

Soutěž

Původní klasika "Rytíří, Král, Myš a trasa" byla v průběhu roku redukována až na docela minimalistickou variantu "trasový transparent" a prezident/prezidentka spolu s první dámou nebo prvním pánem. Předem bylo dohodnuto, že hodnocena bude žena, eventuálně v případě dvou mužů ten, který neřeční. Dva porotce z Přípravného výboru doplnila neúplatná soudkyně Blanka/t15.
Soutěž se líbila a měla spád. Hluché místo při sčítání hlasů jsme ničím nevyplnili - kapela by se hodila. Mohli jsme pozvat všechny finalisty obou soutěží na podium najednou a tím program o několik málo minut zkrátit.

Balónky

Petříkův nápad byl inspirován vypouštěním „bílých holubic“ při slavnostních příležitostech, což zakončení Jubilejní Stezky určitě je. Protože obarvení některých holubic na červeno či modro, není úplně dobrý nápad, bylo nasnadě vypuštění balónků. Na internetu nebyl problém najít pražskou firmu, dodávající balonky i nosný plyn – již dlouhou dobu pouze helium - za cenu docela únosnou. Počet byl jasný – vypustit 100 balonků v barvě bílé, červené, modré. Otázkou bylo, zda dokážeme 100 balonků na Zakončení v rozumném čase nafouknout a kolik k tomu bude potřeba lidí. Měli jsme dvě tlakové nádoby s heliem po 420 litrech – každá měla stačit na 50 balonků. Balonky se musí po nafouknutí zavázat uzlem, což chce trochu cvik a pak přivázat na připravený provázek. Plnění balónků se chopil Petřík s Frankem/t15, k nimž přišli před závěrem nafukování další dva pomocníci. Celé to zvládli za hodinu a pár minut. Vyprázdnili obě heliové nádoby, balonků byla zaokrouhleně stovka. Prázdné tlakové nádoby se již neplní, lze je dát do sběru. Byly odvezeny do Prahy.

Vlak

Koncem května 2017 Petřík oslovil Zdeňka Mourečka – slíbil provést průzkum možných dopravců. Provedl a v srpnu poslal vyhodnocení. Ozvali se dva: ČD s nabídkou 153 800Kč, Juniormarket jen s hrubým odhadem ceny 230 000,- Kč, takže 7.9. jsme objednali dopravu u ČD Nostalgie. Pak se dlouho nic nedělo, po Petříkově urgenci ohlásili 16.11. z ČD Nostalgie, že byla chyba ve výpočtu a cena vychází na 234 000Kč, po úpravě zařazením elektrické lokomotivy a odečtu 1 vagonu 178 417,- Kč. Po podzimní Stezce přišel Soně mail od Juniormarketu, v němž projevili zájem o spolupráci a kde nabídli zdarma projetí 50km. Petřík 16.11. poslal na Juniormarket žádost o nabídku. Dlouho se nic nedělo, oficiální nabídky od žádného nepřišly a tak jsme váhali co s tím. ČD mají 1 bufetový vůz a je problém s dopravou kol (nemají hytlák) a vzájemně se neznáme, ale budou asi rychlejší. Juniormarket nás odvezl z několika Stezek a má 2 občerstvovny, mohou zařadit i hytlák, ale jedou nejvýše jen 80 km/hod. Začátkem ledna začal Petřík o nabídky urgovat oba. Od Juniormarketu přišla 5.1. nabídka na 189 000Kč s tím, že byla telefonicky potvrzena možnost přidání dalšího vozu za 10 000Kč. Od ČD přišla po urgencích 11.1. nabídka na výše uvedenou cenu s poznámkou „Změna vozidel vyhrazena“, což nás dost vyděsilo, neboť vozy s kupé opravdu nechceme. Na schůzce jsme se domluvili zvolit Juniormarket, kam byla objednávka odeslána 18.1. a 23.1. dopravcem potvrzena. ČD Nostalgii Petřík napsal, že z organizačních důvodů jejich nabídku nevyužijeme – hlavně z důvodu nemožnosti dopravy kol (podle našeho průzkumu). Odpověděli, že nám v budoucnosti budou k dispozici, pokud bychom je chtěli. Asi budou na větší vzdálenosti cenově přijatelní a rychlejší.

Komunikace s Juniormarketem (pan Jiří Uher) byla nejlepší telefonicky, na maily většinou nereagoval, nebo až na telefonický podnět. Jinak bezproblémová. Horší bylo, když jsme potřebovali přidat vůz, který sháněli dosti složitě. Definitivní složení vlaku Petřík věděl 1 den před odjezdem na Stezku, kdy někteří nedočkavci razili do -1.noclehu, a jízdní řád zůstával hodně aproximativní. Leč do Kyjova přijeli, jak slíbili – časově i s avizovaným složením vlaku. Do Prahy taky dojeli, jak jsme požadovali (mezi 22-23h, vlastně dříve: grafikon byl 16.10→21.25, skutečnost 16.00→21.38). Máme výhradu k Balm bistru – měli jen pivo, avizované nealko aj. se nekonalo, jinak káva byla pouze lógrová, víno nebylo, obyčejné (zpočátku neprohřáté) párky za 50Kč se nedaly srovnat s klobásou na zakončení.

Od Soni/t17 měl Petřík velmi přehledné přehledy o počtech účastníků Stezky i cestujících vlakem za desítku předchozích Stezek, což jsme docela využili.
Poznámka k ceně: Průměrné jízdné vyšlo asi na 485Kč/os (v tom jsou bistra i rezerva míst pro jednotlivé trasy, srv. s plným jízdným ČD ca 440Kč), přeprava bicyklu v hytláku stála asi 750Kč/ks (při 16ks). To není nic proti cyklistům na Stezce, spíš zdůvodnění snahy organizátorů s předstihem zjistit, zda vůz na kola budeme opravdu potřebovat…

Finance

Finanční kázeň byla velmi dobrá. Peníze procházely přes účet TAKu (94 obratů), do kterého jsme měli přístup "pro čtení" pomocí API. Skripty si stahovaly potřebné údaje a zobrazovaly je na webu v několika přehledech i v dodatečných trasových přihláškách.

Skutečnost, že účetní bilance Stezky bude patrně v přebytku, jsme zjistili necelých 40 dní před Stezkou, kdy 14.trasa přihlásila 77 účastníků. Ukončení odhlašování (se stornem) bylo 8dní před Zakončením, přesto možná 2-3% lidí na Stezku na poslední chvili neodjelo. Něco jako "pojištění zájezdu" jsme ve vložném neměli a museli jsme žádosti o dodatečné storno odmítat.

Celkem bylo vybráno 301.760Kč (vložné, vlak, penále, poplatky za storno), na straně výdajů bylo utraceno 251.086Kč (z toho vlak 201.100Kč, přičemž tuto zásadní fakturu jsme dostali mailem v červnu). Ze zbylých peněz  bylo 20.000Kč rozděleno trasám (200Kč paušál, tj. 4400Kč, 15600Kč poměrně podle toho kolik která trasa zaplatila, zaokrouhleno na celé desetikoruny). Zisk TAKu byl 30.504Kč.

Přeplatky tras vyšší než 500Kč vzniklé po odhlášení byly vypořádány ještě před Stezkou (nejpozději k 10.5.), zbylé rozdíly (270Kč přeplatků a 70Kč nedoplatků) byly vypořádány při závěrečném rozdělení peněz trasám tak, že peníze odešly z TAKového účtu 11.6.2018 na účty, z nichž trasy peníze posílaly. (Technická poznámka: Bylo to provedeno jedním příkazem - souborem v XML, sestaveným v MS Excelu z vypočtených částek.)

Zázemí na Zakončení

Panem Křižánkem jsme byli ujišťováni, že občerstvení bude pro 500lidí dostatečné, přesto v některých okamžicích docházelo k frontám na pivo (až 20') i sortiment jídla byl chabý, hlavně byl podceněn počet porcí guláše, kebab zmizel o něco málo později, bramboráky se dělaly pomalu, alespoň že trampské cigáro bylo až do konce a množstvím i kvalitou se nedalo srovnat s mizerným párkem ve vlaku za stejnou cenu.

Bágloviště - zaznamenána připomínka, že cyklotrasa by mohla mít prostor na kola blíže ke vchodu.

WC byly pod promítací kabinou ve standardní čistotě, pro účinkující v klubovně skautů pěkné, čisté.
Skautská klubovna pro účinkující a balonky byla pěkná, rozhodně ne prkenná bouda z doby před deseti lety.

Tzv. "malé ozvučení" bylo dostačující, 2 mikrofony byly komfortem, zabudovaný CD přehravač zoufalý, naštěstí bylo možné použít naše USB flash paměti.
Nepodařilo se vztyčit TAKovou vlajku. Stožár byl, leč zarostlý a vlajka by nebyla vidět.
Po Stezce mluvil KaMo s vedoucí Letního kina i s vedoucím skautů, kteří byli s naším působením spokojeni.

Celkové zhodnocení

I když to někteří zpochybňují, lze i v malé skupině zorganizovat Zakončení Stezky a vlak, chce to hlavně chuť, čas, elán a nápady, které se na světlo světa nederou snadno. Od počátku nás nakazil entuziasmem sršící KaMo a v rozhodujích chvílích zasahoval zejména MaPe (4kaři vědí).

Svou pomoc na Zakončení nabídla předem 18.trasa (označení vagónů vlaku ad.), dále Frank/t15 (chlapec pro všechno a balonky zvláště) s JaVorkou/t14 (odznaky, almanachy), osmičce akvabel přidržovalo "hladinu" 6 lidí vč. choreografky Lídy a k tomu lze připočíst i několik "balonkářů" ze 4ky. Nelze opominout neodolatelnou "Mladou Republiku" Moniku/t20, čímž se dostáváme zhruba ke dvěma tuctům lidí v Kyjově...

Všem nám je jasné, že bez vstřícnosti Lidu TAKového se mohou pořadatelé stavět třeba na hlavu a Zakončení dobře nedopadne. To se nestalo a za to vám všem

Díky!

Za Přípravný výbor (dle abecedy) Michal Borges, Láďa Hlavatý, Petr Jirava, Petr Lebenhart, Karel Moravec a Ivan Šimůnek

Sdílej to!

Be the first to comment